II. ÚS 289/15 - Nepřípustný formalismus při elektronickém podání žaloby do datové schránky

Populární název:	Nepřípustný formalismus při elektronickém podání žaloby do datové schránky
Soud:	Ústavní soud
Typ:	nález
Identifikátor:	II. ÚS 289/15
ECLI:	ECLI:CZ:US:2016:2.US.289.15.1
Datum rozhodnutí:	7. 3. 2016
Dostupnost:	nalus.usoud.cz
Kategorie:	Elektronické dokumenty
Eurovoc:	elektronická pošta
Vztah k předpisu:	§ 8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů § 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu čl. 36 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod

Toto je anotace judikátu II. ÚS 289/15 - Nepřípustný formalismus při elektronickém podání žaloby do datové schránky v rámci Repozitáře judikatury práva informačních a komunikačních technologií.
Autorem této anotace je Lenka Sumbalová (editor Tereza Novotná).

Skutkový stav

Stěžovatelka podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 žalobu prostřednictvím datové schránky svého právního zástupce. Když soud po čtyři měsíce na tuto žalobu nijak nereagoval, právní zástupce stěžovatelky se dostavil na Obvodní soud pro Prahu 8 a nahlédl do spisu. Z něj zjistil, že k podané žalobě nebylo přihlédnuto, jelikož nebyla opatřena elektronickým podpisem a ani nebyla do 3 dnů doplněna o originál s podpisem stěžovatelky.

Průběh řízení

Obvodní soud pro Prahu 8 s odkazem na § 42 odst. 2 o.s.ř. k žalobě stěžovatelky nepřihlédl, jelikož žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky a nebyla elektronicky podepsána, ani do tří dnů doplněna podepsaným originálem. Stěžovatelka považovala tento způsob za nezákonný a přehnaně formalistický, jelikož podání prostřednictvím datové schránky dostatečně identifikuje daný subjekt. Stěžovatelka tak v rozhodnutí spatřovala porušení svého práva na spravedlivý proces, a proto podala ústavní stížnost.

Otázka

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda byl postup Obvodního soudu pro Prahu 8 porušením práva na spravedlivý proces a zda úkon učiněný prostřednictvím datové schránky je třeba opatřovat elektronickým podpisem či doplňovat písemným originálem, nebo je sám o sobě považován za písemný a podepsaný.

Právní úprava

Případ vychází z čl. 36 Listiny , který zakotvuje právo na spravedlivý proces. Každý se tak může stanoveným postupem domáhat svého práva u soudu. Dále se případu týká § 42 o.s.ř., upravující podání. Podle tohoto ustanovení se písemné podání činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem. Písemné podání v elektronické formě je třeba do tří dnů doplnit předložením originálu, jinak k elektronicky učiněnému podání soud nepřihlíží. Doplnění originálem se nevyžaduje v případě elektronického podání podepsaného způsobem, se kterým jsou spojeny účinky vlastnoručního podpisu s odkazem na zákon o elektronických úkonech . V § 8 tohoto zákona jsou uvedeny osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, mezi nimiž je i fyzická osoba a podnikající fyzická osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena. Podle § 18 tohoto zákona může daná osoba provádět úkon vůči orgánu veřejné správy prostřednictvím datové schránky, pokud to umožňuje povaha tohoto úkonu. Úkon podaný pomocí datové schránky má pak stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Aplikace právní úpravy na skutkový stav

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neměla možnost, jak se jiným právním postupem bránit proti nečinnosti Obvodního soudu, Ústavní soud označil ústavní stížnost jako přípustnou. Ústavní soud se poté zabýval tím, zda byl postup Obvodního soudu v rozporu s právem na spravedlivý proces. Ústavní soud uvedl, že jak podle dosavadní právní teorie i praxe, tak na základě zákonných ustanovení, je podání učiněné prostřednictvím datové schránky považováno za řádně podepsané, pokud jej činí osoba s oprávněním k přístupu do datové schránky. Podpis je v tomto případě nahrazen jasnou identifikací osoby, jelikož je datová schránka uživateli individuálně přidělena a nejedná se o anonymní uložiště. Tímto se odlišuje od běžné elektronické pošty, která nezaručuje jasnou identifikaci odesílatele. Proti tomuto by neobstál ani argument, že použití elektronického podpisu nebo doplnění písemného originálu zvyšuje bezpečnost. Použití datové schránky je dostatečně bezpečné samo o sobě a proti případnému zvýšení bezpečnosti by na druhé straně stálo zbytečné administrativní i finanční zatížení.

Závěr

Soud potvrdil, že na základě platných zákonů i podle předchozí rozhodovací praxe je podání učiněné prostřednictvím datové schránky považováno za písemné a je rovnocenné s podepsaným listinným podáním i elektronickým podáním opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, jelikož použití datové schránky jednoznačně identifikuje odesílatele. Soudy by v případě podání učiněného prostřednictvím datové schránky neměly být nepřípustně formalistické a vyžadovat jeho doplnění v jiné formě.