IV. ÚS 1829/13 - Nutnost podepsat přílohu datové zprávy
| Populární název: | Nutnost podepsat přílohu datové zprávy |
| Soud: | Ústavní soud |
| Typ: | nález |
| Identifikátor: | IV. ÚS 1829/13 |
| ECLI: | ECLI:CZ:US:2014:4.US.1829.13.1 |
| Datum rozhodnutí: | 12. 2. 2014 |
| Dostupnost: | nalus.usoud.cz |
| Kategorie: | Elektronické dokumenty |
| Eurovoc: | elektronická pošta |
| Vztah k předpisu: | § 42 odst. 3 a 5 a § 43 odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu čl. 36 odst. 1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod |
- Toto je anotace judikátu IV. ÚS 1829/13 - Nutnost podepsat přílohu datové zprávy v rámci Repozitáře judikatury práva informačních a komunikačních technologií.
Autorem této anotace je Dalibor Ptáček (editor Tereza Novotná).
Obsah
Skutkový stav
Ve věci ústavní stížnosti IV. ÚS 1829/13 se Ústavní soud zabýval otázkou, zda ve věci elektronického podání námitek do výroku příkazu exekutora k úhradě nákladů exekuce, které obsahovalo zaručený elektronický s přílohou, která byla součástí tohoto elektronického podání a obsahovala rozvedený text námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, avšak nebyla samostatně opatřena zaručeným elektronickým podpisem, splňuje podmínky ustanovení § 42 odst. 5 o. s. ř.
Průběh řízení
Dne 6. 4. 2012 vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým uložil stěžovateli uhradit náklady exekuce současně s náklady oprávněného vzniklé v souvislosti s vedením exekuce.
Stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce dne 18. 4. 2012 podal námitky v 18:49 hodin elektronickým podáním, které obsahovalo zaručený elektronický podpis advokáta stěžovatele.
Soudní exekutor se námitkami nezabýval a až po opakované výzvě stěžovatele uvedl, že si přeje námitky zaslat znovu. Ty stěžovatel zaslal dne 6. 12. 2012 do datové schránky soudního exekutora.
Dne 12. 3. 2013 vydal Městský soud v Brně usnesení, které stěžovatel ústavní stížností napadá. Uvedeným usnesením soud odmítl námitky stěžovatele s odůvodněním, že námitky podané v elektronické podobě formou přílohy k e-mailu neobsahoval zaručený elektronický podpis a nebyly ve lhůtě do 3 dnů doplněny v souladu s § 42 odst. 3. o. s. ř. a dále uvedl, že námitky podány dne 6. 12. 2012 byly podány opožděně.
Na základě výše uvedeného stěžovatel podal ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení usnesení městského soudu a příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce na základě porušení čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Otázka
Otázkou bylo, zda je Ústavní soud oprávněn zasahovat do rozhodovací pravomoci městského soudu, kdy dospěl k závěru, že je oprávněn v případě, že městský soud poruší některé z kogentních norem v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus). Právě přepjatě formalistickou interpretací byl zatížen postup městského soudu a soudního exekutora a proto ústavní soud shledal stížnost jako důvodnou.
Druhou a současně hlavní otázkou bylo, zda v případě elektronického podání námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, které obsahovalo zaručený elektronický podpis s přílohou, která byla součástí tohoto elektronického podání a obsahovala rozvedený text námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, avšak nebyla samostatně opatřena zaručeným elektronickým podpisem, splňuje podmínky ustanovení § 42 odst. 5 o. s. ř.
Právní úprava
Ústavní soud se v případě zabývá aplikací § 42 odst. 3 a 5 a § 43 odst. 1 a 5, dle kterého v případě podání v elektronické podobě podepsaného zaručeným elektronickým podpisem, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.
Dále se také ústavní soud zabýval aplikací čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, neboli právo na spravedlivý soud.
Aplikace právní úpravy na skutkový stav
Obdobnou problematikou se ústavní soud zabýval již v nálezech ze dne 13. 5. 2013 sp. zn. IV. ÚS 4787/12 a ze dne 27. 8. 2013 sp. zn. II. ÚS 3042/12, dle kterých se příloha nepodepsaná zaručeným elektronickým podpisem, která je součástí e-mailu takovýmto způsobem podepsaným, považuje za uznatelný v souladu s § 42 odst. 3 o. s. ř., neboť jak uvedl, elektronický podpis z pohledu zprávy jako celku identifikuje autora e-mailu, ale nepotvrzuje jej jako autora příloh, na druhou stranu autorství příloh není s jistotou určitelné ani u písemného podání. Na přílohy lze přesto nahlížet ve smyslu: ,,jsem ten, kdo vložil tyto přílohy‘, čímž se potvrzuje vůle autora odeslat jako součást e-mailu i připojené dokumenty. V zájmu právní jistoty je vhodné opatřit elektronickým podpisem samotné podání a ne pouze průvodní e-mail, ale nedodržením tohoto postupu nelze spojit s následkem, který způsobí odepření soudní ochrany."[1]
Z výše nastíněných okolností věci vyplývá, že stěžovatel elektronickým podáním opatřeným zaručeným elektronickým podpisem v zákonné lhůtě podal námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to způsobem předvídaným ustanovením § 42 odst. 5 o. s. ř. Ústavní soud má za to, že za dané situace soudní exekutor postupoval v rozporu s ústavně konformním výkladem zákona, jestliže se nezabýval včas podanými námitkami stěžovatele, resp. k nim nepřihlížel a nepředložil je bez zbytečného odkladu městskému soudu. Uvedený postup ve svém důsledku vedl k porušení práva na spravedlivý proces.[2]
Závěr
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že podání námitek e-mailem podepsané zaručeným elektronickým podpisem, ke kterému je připojena příloha bez zaručeného elektronického podpisu, lze považovat za podání, které nemusí být doplněny v listinné podobě do 3 dnů v souladu s § 42 odst. 3 o. s. ř.
